...Na rajčeti Velikonoční přáníčka...

 
 

Expedice "Jesenice"

Tak po dlouhé době mám zas plno zážitků o které se s váma podělim.Tento článek nebude o pesanech ani musherech ale o mojí třídě.Na 25.5. jsme měli třídenní akci jménem Expedice "Jesenice".V ponděllí to všechno začlo.Nastrkali jsme bágly, kufry, tašky do autobusu a vyrazili.Po přijezdu do Jesenice začináme hledat kemp.Několikrát zabloudíme (ale já jsem na to zvyklej).Za dvě hodiny konečně přijíždíme do bývalého vojenského tábora.Úspěšně vyházíme věci z autobusu a jdem se ubytovat.Pokoje vypadaly jako ze starých válečných filmů.Chvilku pobýváme na pokoji.Jako první akci máme naplánovanou učebnu, kde se budem učit topografii, práci s mapou, kóty, azimuty a souřadnice.Sebíháme dolů k učebně.Dostáváme dva instruktory Valiho a Ivetu.Vali říká jak celý dny budou probíhat,ukazuje mapy....Celou hodinu nám všechno vysvětluje.Je fajn.
Po "mapové" akci jdem na menší procházku.Prej jen 15km.Rozkoukáváme se a jdem na oběd kde dostanem další pokyny.
Rozhodujem se zda si vyberem chvilku volna, ale nakonec ho volíme až navečer.Dohodnuto, za 15min. bude nástup na betonovym hřišti.Skočim se jen převlíct a letim na nástup.Další akcí bude "poslední" - první pomoc.Ještě před tím si zahrajem kolektivní hry.Nejdřív jsme byli u vody, ale pak jsme zbytek museli dohrát v tělocvičně.Hodiny uběhnou jako voda a my dostáváme po 2h volno skočit se napít.Pak se přesunem zpět do učebny.V učebně máme přednášku o vnějších/vnitřních zraněních, úrazech.Jak správně postupovat při pomoci zraněnýmu.Také když budem v lese a něco podobného se stane, jak vyrobit nosítka....Jako ukázkou nám poslouží postava člověka.
Na večeři nám Vali říká překvapení:,,Teď máte volno a po 2hodinách se připravte na noční hru".Na pokojích přemýšlíme co noční hra bude asi obsahovat.Padají různé nápady a fantazie se rozbíhá:,,Odvezou nás do lesa, kde dostanem mapu a půjdem zpět do kempu, aspoň 20km".Schyluje se k večeru.Převlíkám se do šusťáků a radši si beru šusťandu.Je něco okolo 9h.Vyrážíme do lesa s mapou, buzolou, kouskem provázku a naštěstí s jednou čelovkou (ale tu jsme nedostali).Jediné co víme je, že máme zachránit p.učitelku, která se nachází v zóně 1km a je zraněná a jdou s námi 2 vojáci, kteří nás jen hlídaj.Já s Vaškem jdem kousek před spolužákama a doufáme, že trochu zrychlej. Sice máme 3 a půl hodiny času, ale může nás cokoliv zpomalit. Pak nám bude čas scházet.Malej efekt to mělo cca. půl kilometru za náma běželi.Dostáváme se na rozcestník, kde to už známe.Jdem dál po cestě.U rybníka se Hyry s dalšíma oddělí a jdou přes pole do lesa.Mysleli, že už tam začíná zóna.Jdem raději za nima, když vtom křičí:,,Pryč, hadi".Doběhnem zas zpátky na cestu a vyměňujem si velení.Dostanu mapu a pár pomocníků.Spolu s Hyrym vedem celou třídu.A to už jsme sotva viděli na krok.Dostáváme se na silnici.Koukáme do mapy, kde asi může být.Po pravici jsou nějaký chatky, s hrstkou odvážlivců se jdem podívat.Máme všechno prolezlý, nikde nikdo.Počkáme než k nám všichni dojdou.Pokračujem dál po lesní cestě.Vidíme konec světla.Dostáváme se na pole a v tom zahlídnem uprostřed pole bílou tečku. Vypadá jako "bílá paní".Tak zas s hrstkou oddaných postupujem dál.Připadá nám, že se točí dokolečka.Po pár metrech si myslíme, že to bude kříž, ale nakonec zjistíme, že je to jen značka.Většina třídy už byla na dně s odvahou.Brodíme se zarostlým polem a dostáváme se na tu samou silnici.V dáli po levé straně v lese zahlídneme jak se tam něco furt mihá.Táhne nás to tam.Většině třídy se tam vůbec nechtělo, ale rozhodli jsme se, že tam půjdem s nadějí že tu narazíme na zraněnýho.Začínáme trochu bloudit.Náhle zčista jasna někdo zatleská.Jsou to ti vojáci co nás hlídaj, říkají nám:,,Jdete špatně, vraťte se zpátky".Celá banda se vracíme na známou silnici.Rozhodujem, že půjdem stále rovně do kopce a na vrchu musí snad být už nějaká odbočka.V půli kopce narazíme na stopy, které vedou do lesa.Jdu to prozkoumat, ale po pár metrech mizí..Dojdem k odbočce, na sloupu je cedule s nápisem:k hradu 400m.Ještě se jednou kouknem na mapu.Hrad se nachází v pravým dolním rohu zóny.Snad to bude ta správná cesta.Na lesní cestě je nastraženo několik kaluží s klackama.Za zatáčkou najdeme strmou cestu do lesa.Vyzkoušíme jí, hrad je poblíž.Najednou Filip u cesty zakopne o ruku.Jdu se podívat a vidim "mrtvého" člověka.Až když jdu ještě blíž zjistim, že máme konečně p.učitelku.Rozdělujem si práci.Kluci půjdou pro klacky na nosítka a holky s dvěma kluky zůstanou u zraněný a pomůžou jí.Snažíme se najít co nejpevnější klacky, ale všude se válí jen uschlý.Nějaký najdem a vyrábíme co nejrychleš nosítka.Zraněná je ošetřená a my jsme připraveni na "dlouhou" trať.Nejpr si rozdělíme práci.Kluci vezmou zraněnou, holky budou kontrolovat mapu a svítit nám na cestu.Můžeme vyrazit.Domlouváme se jak jí vezmem.Dohodli jsme se, že jí vezmem na ramena.Po pár metrech slyšíme "křup" "křup".V poslední vteřině jí pokládáme a nosítka se rozpadly.Rozhlížíme se kolem jestli tu nejsou pevný klacky.Najdeme blízko chatky velkou hromadu dřeva.Vybíráme jen to nejlepší a spěcháme zpět.Sestavujem druhá nosítka a vyrážíme vstříc džunglí do kempu.Dostáváme se k hradu, který vypadá jak namalovaný.Jdem dál, ale nikdo neví kam.Berem to logickým směrem.Cestou se nám nosítka několikrát ropadaj, ale my se nevzdáváme, poopravíme a pomalým jistým tempem se blížíme k cíli.Posledných 100 metrů.Nosítka se nám úplně rozpadla, chytli jsme chudinku učitelku za karimatku a běželi.V cíli nám málem vypadala i z karimatky, ale nakonec vše dobře dopadlo.Přišli jsme v čase 3:45, někdy okolo 11:45.Nestihli jsme to do časovýho limitu, ale byli jsme rádi, že jsme to nevzdali.Hurá na pokoje, zejtra v 7h nástup na rozcvičku.
Budíme se s předčasem v 6:50.Převlíknem se a spěcháme na betonové hřiště.Za to, že jsme včera prohráli v kolektivních hrách jdem běhat.Po ranní rozvičce máme na plánu rafty.Zkoušíme raft pro šest lidí, "trampolýnu" pro dva a "big ball".
Největší úspěch měl "big ball".Úkolem bylo dostat jednoho člověka na míč.Vymejšlíme jednu taktiku za druhou.Po několika minutových pokusech dostáváme Hyryho na míč.
Čas letí a my se můžem připravit na další zážitky.Máme chvilku oddech.Jen někteří se psychicky připravujou na slaňování.Nastal čas vyrazit.Na skály musíme do Petrohradu.Cesta vedle přes rozehřaté pole.Blížíme se ke skalám.U skal je připraveno dvanáct "pasů".Nasoukáváme se do nich a čtyřka pokusných králíku včetně mě začínáme šplhat po žebříku.
Na skále jsme se připli k lanu a vyzkoušeli náročnost.
Na skále jsme se připli k lanu a vyzkoušeli náročnost. Nejhorší úsek byl přeskok přes 1,5 m propadliny.Pak jsme užili slaňování.
Na skále jsme se připli k lanu a vyzkoušeli náročnost. Nejhorší úsek byl přeskok přes 1,5 m propadliny.Pak jsme užili slaňování.Většina spolužáků ráda, že je zpátky na zemi.Čeká nás dlouhá cesta zpátky.Při docházení do kempu jdem rovnou na opékaní buřtů.Sotva rozděláme oheň začlo pršet.Stihnem každej aspoň jednoho.Večer máme volno.Začlo se stmívat, bohužel jsme nemohli nic hrát, furt jen lilo.V 10h usínáme.
Probouzim se s prvnim paprskem slunce.Spěcháme jako vždy na ranní rozcvičku.Na snídani nás vyhání aby jsme už šli.Ok,vyrážíme na střelnici.Nejpr si zkoušim vzduchovku v lehu 6,7,2 a dvě mimo, pak ze stoje 4,3,1,0,0.
Střídáme se a zkoušíme mé oblíbenější zraně prak a luk.Několikrát se nám povedlo, že luk letěl do stromu.
Střídáme se a zkoušíme mé oblíbenější zraně prak a luk.Několikrát se nám povedlo, že luk letěl do stromu.Odpočinutí a nadšení razíme do kempu.Máme poslední 3h do příjezdu autobusu.Akorát jít orienťák.Máme naplánovanou cestu okolo 7km.Dostáváme tentokrát mapu a buzolu.V půli trati narazíme na zkratku.Musíme se držet severu, přes les.Docházíme v čase 1:47 a zapisujem se jako jedna z nejrychlejších tříd.Snesem věci na hřiště a využíváme volný čas na nohejbal.Přijíždí autobus, loučíme se s "armádčanem" a "armádčankou" , ještě se uvidíme na brannym dnu a jedem zpátky do Plzně.

víc fotek na rajčeti :Fotky_Jesenice

Komentáře

Vytvořeno 01.06.09 21:17 | Poslední změna 12.06.09 16:24
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one