...Na rajčeti Velikonoční přáníčka...

 
 

Yetti

Jsem Yetti.Správně se jmenuji Art,ale Yetti se mi líbí víc.Nějak stále rostu do jeho podoby, výšky a šířky.Jednoho podzimního dne si pro mě přijela jákási podivná rodinka.Dvá páníčkové vypadali docela normálně,ale panička spíš jako hroch.Měla tak obrovské břicho,že jsem se jí ani do náruče nevešel.Doma mi slibovali,že si budu užívat výstavy,kartáče,pudry a ouha.Já odjížděl a představte si Metrem.Už to bylo alarmující.Celou dobu mi špitali nějaké nesmysly o běhání,závodech a bůhví jakých nesmyslech.
Doma mě vítali dva obrovští malamutí kolegové a jedno totálně prdlé torpédo Lentilka.Je jen o pár měsíců starší,vím,že to bude fajn kámoška.Dostal jsem teploučkou deku v ložnici a obrovskou mísu papáníčka a uchystal se k spánku.Jak já si to představoval!!!Jenže ta malá tryskomyš mi nedala pokoj.A okusovala mi ouška i ocásek.Prostě blázínek.ROSTU A ROSTU.Doma mně říkají "Hamu papu" a "Gaučík"-jojo ten mám rád,tam se nemusím hýbat.Naskádám si víc polštářů pod hlavičku a doufám,že nepustí žádné sportovní zprávy-ty nemám rád!!!Jak si tak ležím dostávám najevo,že nic od stolu nedostanu.Ještěže z mé paničky vypadlu malé stvoření.Jmenuje se Andrejka a je skvělá.
Pořád je upatlaná od kašiček a když mě nikdo nevidí celou jí umeju.Hned na podzim jsem stál na startu v nějakém Hrobě haha.Chtěli po mně abych se rozběhl a táhl za sebou paničku jak nějaký otrok.5,4,3...asi jsem na tom jejich startu dlouho stál a tak jsem se rozhodl,že si lehnu.2,1,GO...a já už spokojeně chrním.Všichni se kolem smějí jak blázni.Panička mě přemlouvá,tahá za šňůru až mi jí začíná bejt líto.Že bych se rozběhl za těmi cvoky???Pak řekla tu osudnou větu:,,Musíš si Yetťánku zvykat".,,Tak to tedy ne!!!".To ať si zvykne raději ona.Vždyť neni kam spěchat a všichni už jsou dávno v trapu.Smích začíná bejt nesnesytelný tady by ani jeden neusnul.A tak se rozbíhám na dalekou výpravu(prý 6km).Celou dobu panička hubu nezavře.Ale chválí mě,to já rád.Na konci se mezi nás zamotali nějací malí špunti.
Je mi fakt srdečně jedno,že nás předbíhají.Zjišťuji,že je lepší hrát neschopnýho,než být uštvaný jak oni.Dostal jsem hamupapu a přitom mi neunikají slova paničky a všech chytráků kolem.Co s ním???,,Takové nemehlo jsem 18let co běhám nezažila".Vyprošuji si to nemehlo,ale jinak mám ze sebe radost.Změna je život a jsem moc šťastnej že právě tohle jí se mnou čeká.Celou noc mi ve stanu Lentilka domlouvá.Prý se musím nad sebou zamyslet a pochytit sportovního ducha.No uvidíme zatím budu turista....

Komentáře

Vytvořeno 11.03.09 20:46 | Poslední změna 10.06.09 16:17
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one